Není zinek jako zinek

Druhy zinkování pro ochranu oceli a jejich rozdíly

Zinkování je jednou z nejúčinnějších metod ochrany oceli proti korozi. Existuje několik typů zinkování, které se liší podle způsobu aplikace, tloušťky vrstvy a odolnosti proti vnějším vlivům. Níže jsou nejběžnější způsoby zinkování a jejich vlastnosti.

1️⃣ Žárové zinkování (Hot-dip galvanizing)

🔹 Proces: Ocelový díl se ponoří do roztaveného zinku o teplotě cca 450 °C, což způsobí chemickou reakci mezi železem a zinkem, čímž vznikne velmi pevná ochranná vrstva.
🔹 Tloušťka vrstvy: 50–150 µm (podle typu oceli a doby ponoření).
🔹 Odolnost: Extrémně vysoká – vhodné pro venkovní prostředí, kde je ocel vystavena povětrnostním vlivům.
🔹 Výhody: ✅ Nejvyšší možná ochrana proti korozi (30–50 let životnosti bez údržby).
✅ Ochrana i v případě drobného poškození povrchu (zinek se „sám obětuje“).
✅ Pokrývá i dutiny a složité tvary.
🔹 Nevýhody: ❌ Drsnější povrch (méně estetický než jiné metody).
❌ Vyšší počáteční náklady.
❌ Možnost deformace tenkých materiálů kvůli vysoké teplotě.
🔹 Použití: Workoutové konstrukce, zábradlí, mosty, stožáry, průmyslové konstrukce.

2️⃣ Galvanické (elektrolytické) zinkování (Electroplating zinc)

🔹 Proces: Nanášení zinkového povlaku pomocí elektrolytického procesu, kde je ocel ponořena do roztoku zinkové soli a elektrickým proudem se na ni nanáší tenká vrstva zinku.
🔹 Tloušťka vrstvy: 5–25 µm (tenčí než u žárového zinkování).
🔹 Odolnost: Střední – vhodné pro méně agresivní prostředí, vyžaduje dodatečnou ochranu (např. lakování).
🔹 Výhody: ✅ Hladký a estetický povrch.
✅ Přesná regulace tloušťky vrstvy.
✅ Nižší náklady než žárové zinkování.
🔹 Nevýhody: ❌ Méně odolné vůči korozi (zejména v exteriéru).
❌ Nevytváří silnou metalurgickou vazbu jako žárové zinkování.
❌ Nechrání vnitřní dutiny tak efektivně jako žárové zinkování.
🔹 Použití: Automobilový průmysl, spojovací materiál, menší konstrukce, interiérové prvky.

3️⃣ Mechanické zinkování (Mechanical plating)

🔹 Proces: Ocelové díly jsou vystaveny mechanickému nanášení zinkového prášku v bubnu s keramickými kuličkami, což způsobí přilnutí zinku k povrchu.
🔹 Tloušťka vrstvy: 10–50 µm.
🔹 Odolnost: Střední až vyšší – lepší než galvanické zinkování, ale slabší než žárové zinkování.
🔹 Výhody: ✅ Hladký a rovnoměrný povrch.
✅ Nevznikají vodíkové trhliny (lepší pro pevné ocelové konstrukce).
✅ Šetrnější k tenkostěnným dílům než žárové zinkování.
🔹 Nevýhody: ❌ Nevhodné pro velké ocelové prvky.
❌ Nižší životnost než žárové zinkování.
🔹 Použití: Menší mechanické součástky, spojovací materiál, pružiny.

4️⃣ Šerardizace (Sherardizing)

🔹 Proces: Ocelové díly se umístí do uzavřeného bubnu se zinkovým prachem a zahřejí se na cca 380–450 °C, kde dochází k difúzi zinku do povrchu oceli.
🔹 Tloušťka vrstvy: 10–50 µm.
🔹 Odolnost: Vysoká – podobná mechanickému zinkování, ale lépe chrání proti opotřebení.
🔹 Výhody: ✅ Homogenní a vysoce přilnavá vrstva.
✅ Vhodné pro malé a složité díly.
✅ Lepší odolnost vůči opotřebení než elektrolytické zinkování.
🔹 Nevýhody: ❌ Náročnější proces, méně rozšířený.
❌ Nevhodné pro velké konstrukce.
🔹 Použití: Spojovací materiál, pružiny, menší strojní součástky.

5️⃣ Zinkové spreje a nátěry (Cold galvanizing)

🔹 Proces: Nanesení zinkové barvy nebo spreje na kovový povrch.
🔹 Tloušťka vrstvy: 5–30 µm.
🔹 Odolnost: Nízká až střední – není tak účinné jako galvanické nebo žárové zinkování.
🔹 Výhody: ✅ Snadná aplikace.
✅ Možnost opravy drobných poškození zinkových vrstev.
🔹 Nevýhody: ❌ Nevytváří pevnou metalurgickou vazbu s ocelí.
❌ Vyžaduje častější údržbu a obnovu.
🔹 Použití: Dočasná ochrana, opravy žárově zinkovaných dílů.

Porovnání metod zinkování

Kterou metodu zvolit?

🔹 Pro venkovní workoutové konstrukce → Žárové zinkování (maximální ochrana).
🔹 Pro interiérové prvky → Galvanické zinkování nebo práškový lak.
🔹 Pro spojovací materiál → Mechanické zinkování nebo šerardizace.
🔹 Pro opravy a dočasnou ochranu → Zinkový sprej nebo nátěr.

📌 Nejlepší kombinací pro workoutové konstrukce je žárové zinkování + práškové lakování (duplexní systém) – maximální ochrana a estetický vzhled.